Zemanova slova popudila Ukrajinu. V Rusku citují jeho výroky k Vrběticím
• Aktualizováno 15:54
, ,
Zeman uvedl, že nesdílí obavy z případné ruské agrese Moskvy vůči Ukrajině a také že není důvod přesouvat kvůli Ukrajině vojáky k východním hranicím Severoatlantické aliance. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že se Zeman marně snaží poškodit česko–ukrajinské vztahy. V Rusku zase rezonují Zemanova slova k výbuchům skladů ve Vrběticích na Zlínsku.
Miloš Zeman v pořadu Partie Terezie Tománkové Foto: Twitter Jiřího Ovčáčka
„Další pokus prezidenta Zemana poškodit ukrajinsko–české vztahy skončí dalším neúspěchem,“ napsal na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
„Těším se na návštěvu (českého ministra zahraničí) Jana Lipavského. Reprezentuje odpovědnou vládu, která chápe nebezpečí ruské agrese vůči Ukrajině pro Česko a pro celou Evropu,“ dodal Kuleba. Lipavský zahájí dvoudenní návštěvu Ukrajiny v pondělí.
Zeman v rozhovoru řekl, že nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině. Řekl, že nynější napětí zatím pokládá za válku slov z obou stran a přál by si, aby to tak zůstalo. Uvedl, že Rusové „nejsou blázni“ a útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési vojenské varování, ale znamenal by pro ně daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí.
Dal také najevo svůj nesouhlas s vysláním vojsk NATO na Ukrajinu, „protože země není součástí Aliance“.
Pozornost i v Rusku
Pozornost vzbudil rozhovor se Zemanem i v Rusku, kromě výroků o Ukrajině zaujala i jeho slova o Vrběticích. „Bezpečnostní informační služba (BIS) nemá žádné důkazy a žádné svědky, že ruští agenti byli na území (vojenských) skladů ve Vrběticích,“ v reakci na Zemanova slova.
Zeman se vyjadřoval ke skartování zprávy BIS o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích, která dorazila na Hrad loni na jaře. Diskusi o tomto tématu označil doslova za „bouři ve sklenici vody“.
Hlava státu poukázala na zveřejněné informace prezidentské kanceláře, podle níž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu. Dokument podle Hradu dorazil v hrubém nepořádku. Civilní kontrarozvědka toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.
„Dokument jsem měl v ruce,“ řekl Zeman s tím, že podle něj vše, co zpráva obsahovala, vyšlo už v různých médiích, a to včetně té podle něj nejzákladnější informace: že BIS nemá důkazy ani svědectví, že by byli dva ruští agenti v muničním areálu.
V nedělní Partii Terezie Tománkové se Zeman rovněž podivil tomu, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni – jako důvěrný.
„Ten dokument kupodivu neměl označení tajné, ale označení důvěrné. Pokud vím, tak ty skartační předpisy jsou jiné pro tajné a důvěrné materiály. Myslím si, a to bych nevyčítal, to se může stát, že BIS měla tuto zprávu, pokud jí přikládala takovou důležitost, označit za tajnou,“ prohlásil prezident.
Skutečnost, že Pražský hrad utajovanou zprávu BIS skartoval, vyšla najevo poté, co Národní centrála proti organizovanému zločinu chtěla prošetřit, zda se s materiálem neseznámil někdo, kdo k tomu nemá oprávnění. Policisté na Hradě zjišťovali, zda se se zprávou o Vrběticích neseznamovali lidé bez bezpečnostní prověrky. Policie chtěla z dokumentu sejmout otisky prstů.
Zeman nepřímo uvedl, že neexistují důkazy, že by zprávu měli k dispozici vedoucí kanceláře Vratislav Mynář a prezidentům poradce Martin Nejedlý, kteří nemají bezpečnostní prověrku.
„Pokládám za poněkud ubohé ptát se, jestli na nějaké zprávě jsou nějaké otisky, téměř mi to připadá jako špionománie. Jestliže někdo nese nějakou zprávu prezidentovi a nese ji třeba do Lán, tak to neznamená, že tu zprávu četl,“ nechal se slyšet.
„Je to bouře ve sklenici vody a lituji ty, kteří se zabývají tímto případem místo toho, aby se zajímali jinými případy,“ poznamenal prezident.